Náš spolubydlící Payton

Od začátku jsme věděli, že přízemí domu obsahuje 3 ložnice k pronajmutí. Z počtu tří se stal počet čtyř (respektive zatím je v procesu “stávání se”, o čemž bude řeč v dalšim článku) a tedy jsme očekávali, že nebudeme sami. První dny jsme sami byli, než nás navštívil Payton se svou rodinou. Vpadli sem všichni, začali se představovat a že prej Paytonovi jenom pomůžou nastěhovat pár věcí. Pár věcí do jeho pokoje přibylo a Payton že přijede v pondělí.

A taky že přijel. Teda, nejdřív přijela jeho maminka a začala vykládat Paytonův nákup (očividně zásoby na celý semestr). Poličky se začaly slušně plnit, včetně ledničky, která nám do tý doby připadala dost velká pro všechny. Nicméně plnění nepřestávalo a maminka nás prosichr ujistila, že se nemusíme bát, že Payton bude mít ještě vlastní ledničku v pokoji… A tak sedíme a pozorujeme. Skoro před koncem se na nás maminka obrátí a povídá: „Řikal vám Brock, že si sem bude Payton stěhovat vlastní mrazák?“

Cože?!

Dobře, takže posuneme stůl v jídelně, aby se sem vešel mrazák pro Paytona a radši se přesouváme do svýho sklepa klepat si na hlavu.

Po jejich odjezdu se jdeme podívat, co všechno se změnilo. V lednici 3 kečupy a další omáčky, ve skříni tuna věcí, velkej mražák z půlky plnej… Doufáme, že každej další nájemník nebude podobnej, protože to se sem fakt nevejdeme! (Brock řikal, že mražák neni úplně standartní věc, kterou si studenti stěhujou do bytu)

A pak jsme zjistili, že Payton svojí maminku potřebuje i nadále, takže si s ní asi do jedenácti večer telefonoval. Jak jsme to věděli? Protože místní zdi a stropy mají prakticky nulovou tloušťku, takže z jeho ložnice pod něj k nám do sklepa slyšíme docela dobře. Kromě toho se rozhodl reorganizovat svůj pokoj hned potom, co položil telefon. Ano, i šoupání věcí po zemi a vlastně hlavně chůze a vrzající podlaha jsou velice dobře slyšet…

Ráno Payton nasypal cereálie do keramické misky (část společného vybavení bytu) a i se lžičkou si je vzal do auta a odjel. Jaký bylo naše překvapení, když se odpoledne s Paytonem objevila jeho maminka znovu, asi potřebovala zajistit, že úklid v pokoji proběhne bez problémů. Samozřejmě probíhalo další stěhování věcí… Zároveň tady byla nějaká slečna, která se pak zdržela a válela se s Paytonem za otevřenejma dveřma na posteli. Ale pak odešla kdoví kam a zatim sme ji neviděli. Nicméně včera večer Payton zase někam volal nebo co. A dneska ráno jsme zjistili, že nevolal, ale že tady přespávala nějaká jiná slečna.

Payton vlastně ani neví, jaký věci jsou v lednici jeho (veškeré nákupy zatím byly v režii jeho maminky), ale naštěstí se před použitím ptá, jestli nejsou naše. Pevně doufám, že si ho tady trochu zorganizujeme, řekneme mu, jaký věci sou naše, jaký ne a že od desíti večer by mohl bejt potichu, protože bychom rádi spali…

Patrik & Terka

Leave a comment

Blog at WordPress.com.

Up ↑

Design a site like this with WordPress.com
Get started