Od začátku jsme věděli, že přízemí domu obsahuje 3 ložnice k pronajmutí. Z počtu tří se stal počet čtyř (respektive zatím je v procesu “stávání se”, o čemž bude řeč v dalšim článku) a tedy jsme očekávali, že nebudeme sami. První dny jsme sami byli, než nás navštívil Payton se svou rodinou. Vpadli sem všichni, začali se představovat a že prej Paytonovi jenom pomůžou nastěhovat pár věcí. Pár věcí do jeho pokoje přibylo a Payton že přijede v pondělí.
A taky že přijel. Teda, nejdřív přijela jeho maminka a začala vykládat Paytonův nákup (očividně zásoby na celý semestr). Poličky se začaly slušně plnit, včetně ledničky, která nám do tý doby připadala dost velká pro všechny. Nicméně plnění nepřestávalo a maminka nás prosichr ujistila, že se nemusíme bát, že Payton bude mít ještě vlastní ledničku v pokoji… A tak sedíme a pozorujeme. Skoro před koncem se na nás maminka obrátí a povídá: „Řikal vám Brock, že si sem bude Payton stěhovat vlastní mrazák?“
Cože?!
Dobře, takže posuneme stůl v jídelně, aby se sem vešel mrazák pro Paytona a radši se přesouváme do svýho sklepa klepat si na hlavu.
Po jejich odjezdu se jdeme podívat, co všechno se změnilo. V lednici 3 kečupy a další omáčky, ve skříni tuna věcí, velkej mražák z půlky plnej… Doufáme, že každej další nájemník nebude podobnej, protože to se sem fakt nevejdeme! (Brock řikal, že mražák neni úplně standartní věc, kterou si studenti stěhujou do bytu)

Zásoby našeho spolubydlícího 
… a další …. 
… a další …. 
Jeho osobní mražák 
….a jeho obsah
A pak jsme zjistili, že Payton svojí maminku potřebuje i nadále, takže si s ní asi do jedenácti večer telefonoval. Jak jsme to věděli? Protože místní zdi a stropy mají prakticky nulovou tloušťku, takže z jeho ložnice pod něj k nám do sklepa slyšíme docela dobře. Kromě toho se rozhodl reorganizovat svůj pokoj hned potom, co položil telefon. Ano, i šoupání věcí po zemi a vlastně hlavně chůze a vrzající podlaha jsou velice dobře slyšet…
Ráno Payton nasypal cereálie do keramické misky (část společného vybavení bytu) a i se lžičkou si je vzal do auta a odjel. Jaký bylo naše překvapení, když se odpoledne s Paytonem objevila jeho maminka znovu, asi potřebovala zajistit, že úklid v pokoji proběhne bez problémů. Samozřejmě probíhalo další stěhování věcí… Zároveň tady byla nějaká slečna, která se pak zdržela a válela se s Paytonem za otevřenejma dveřma na posteli. Ale pak odešla kdoví kam a zatim sme ji neviděli. Nicméně včera večer Payton zase někam volal nebo co. A dneska ráno jsme zjistili, že nevolal, ale že tady přespávala nějaká jiná slečna.
Payton vlastně ani neví, jaký věci jsou v lednici jeho (veškeré nákupy zatím byly v režii jeho maminky), ale naštěstí se před použitím ptá, jestli nejsou naše. Pevně doufám, že si ho tady trochu zorganizujeme, řekneme mu, jaký věci sou naše, jaký ne a že od desíti večer by mohl bejt potichu, protože bychom rádi spali…
Patrik & Terka
Leave a comment