Co se všechno nestalo

Je zase na čase bejt trochu aktuální v našem vyprávění, a tak přináším nejnovější poznatky z našeho trudného života v Kanadské divočině. Dnešní sobota je trochu netradiční, jelikož jsme se rozhodli pro úžasně efektivní plán, kterej zatim tak trochu troskotá pod rukama. Terez teď bohužel pracuje o sobotách, a naopak jí bylo sebráno úterní dopoledne, takže ze společnýho víkendu je společná neděle. A jelikož jsem na základě pozorování bujně kvetoucí střechy našeho auta vyhodnotil jako nanejvýš vhodný se stavem zatejkání do našeho auta něco udělat, svezl jsem se dneska s Terez do práce s vidinou toho, že o její odpolední pauze půjdeme nakoupit potřebný pomůcky pro opravu (spíš záplatování) těsnění okolo čelního skla. Zbylej čas vyplňuju sezením v YMCA centru v knihovně, kde zažívám neuvěřitelný záchvaty efektivity, tedy jsem se rozhodl napsat i článek, takže hurá do toho.

Auto

Když už jsem to nakousnul, pojďme to dojíst – kdo četl moje vyprávění o koupi auta ví, že do našeho auta při dešti teče voda a prokapává mezi řidičem a spolujezdcem. První pozorování týhle skutečnosti mi radost rozhodně neudělalo, ale kategorizoval jsem to jako „to vyřešim později“. Bohužel do auta Terez za poslední dobu kapalo při jízdě při oblevách už dvakrát a zdá se, že kromě poměrně legrační situace (že nám do auta prší), se z komára vyrábí slušnej velbloud v podobě pomalu ale jistě množící se kolonie viditelnejch kytiček na střeše auta, který mi na rozdíl od většiny kytiček začínaj vytvářet vrásky. Je mi jasný, že pokud kolonii kytiček rychle nepotlačim, bude za chvíli střecha jeden velkej zrezlej puchejř a auto bude prakticky neprodejný.

Nejdřív by se teda zasloužilo zatočit se zdrojem vody, ze kterýho podezříváme špatný těsnění okolo čelního skla. Jestli je zdroj jinde, jsme pěkně nahraný… Vyměnit těsnění i se sklem by bylo do $200, jenom nový nalepení skla do auta tak okolo $70, což teď trochu zvažuju, ale nejdřív zkusim „poor man solution“ v podobě zapatlání těsnění silikonem. Logan mi poradil, jakej silikon by použil (od firmy Lepič – Lepage), a kromě toho jsem se vybavil lihem a tejpou, abych mohl odvést „kvalitní práci“. Čeho jsem si ale velice úspěšně všimnul až v autě po vyhození účtenky je fakt, že můj silikon má „sněhově bílou“ barvu, což nevhodně nekoresponduje s mym plánem napatlat silikon kolem dokola těsnění, protože pak by nás nemuseli pustit přes hranice, myslíce si, že jsme jedovatí (kontrastní pruhy po těle… protože těsnění je černý a… no to je jedno). Je tak potřeba vytvořit plán B.

Plán B pomalu kondenzuje v mojí hlavě, jak tady v knihovně koukám na mnohý videa o výměně čelního skla a těsnění. Kromě toho jsem se dopoledne bavil hledáním způsobu, jak oblepit střechu, abychom podchytili novej vektor kytičkový nákazy – totiž v místě kytiček popraskal lak, a tedy se teď může místní solí-prosycenej sníh ze silnic dostat skrz až na plech, což věřim, že by našim kytičkám náramně svědčilo. Táta poradil vinylovou nálepku, tak teď je jenom otázka výběru, jestli černou, karbonovou nebo stříbrnou… Instalace se trochu bojim, ale tehle most překročíme až k němu dojdeme…

USA

Kromě auta jsem dělal rozsáhlej výzkum toho, co si můžeme vzít do USA a jak pohodlně překonat hranice. Trochu mě děsí fakt, že nás pohraničníci můžou komplet prošacovat, prohlížet nám mobily, počítače, fotky atp. a neni možný si bránit jakýkoli soukromí. Teď třeba vůbec nevim, jak by se tvářili na mojí roky shraňovanou hudební knihovnu, nějaký postahovaný filmy a stovky audioknih. Případně netušim, co by je mohlo zajímat v našich SMSkách nebo fotogalerii. Ani nemluvim o to, že nás zřejmě můžou „požádat“ o přihlášení se na sociální sítě a absolutně netušim, co by se jim mohlo nelíbit tam. Mám z toho docela vítr a nejradši bych si noťas do států vůbec nebral a nechal si poslat svůj pidilaptop z ČR, kterej je snad čistej (a taky o mnoho praktičtější na cestování). Kromě šance, že se celníkům znelíbíme natolik, že nás vůbec nepustěj skrz, hrozí, že se jim znelíbí nějaký naše jídlo. To zní samozřejmě v porovnání s prvnim typem nelibosti jako maličkost, ale jelikož bychom si chtěli třeba udělat zásoby sušenek nebo předvařit jídla a zavařit do sklenic (což podle jedněch regulí možný je a podle druhejch zase neni) neradi bychom pak o všechno přišly. Stejně problematický tak asi budou moje otevřený proteiňáky, který by byly jako svačinka naprosto dokonalý.

YMCA

YMCA centrum, ve kterym teď sedim, je Terčinym častym útočištěm v době polední pauzy. Má to sem asi dva kilometry pěšky a je to tady příjemnější než v restauraci, kde ji zhasínaj. Centrum nabízí kromě malý otevřený knihovny celou škálu vyžití, takže přímo přede mnou je za sklem plaveckej bazén a koupaliště, vlevo ode mě hrajou basket, nade mnou běhaj po dráze a v pravo dole je posilka. Navíc je přede mnou ještě nějaký kino nebo co a o kousek dál víc vpravo je malá lezecká stěna, hokejový hřiště a malý kluziště. Vstup na jednu osobu na jeden den je asi $11 a plánovali jsme se sem jet někdy podívat a vyzkoušet celou řadu vybavení – zatim k tomu ale nedošlo. Místo fotek se podívejte na krátký video o tomhle centru 🙂 https://www.youtube.com/watch?v=t4VQEU4MV2k

Z jinýho džbánku

Minulej tejden bylo krásně teplo a všechno tálo. V sobotu dokonce zapršelo. Tehle tejden bylo po ránu jednou -14°C, ale jinak se teploty drží okolo nuly. Na dnešek nám napadlo asi pět cenťáku sněhu, což mi radost neudělalo, protože jsem teď na baráku jedinej, kdo může zadarmo odhazovat sníh. Původně mi měl pomáhat Aksey (protože Razzi bude teď mimo město), jenže když jsem mu to sdělil, začal se velice vtipně vykrucovat stylem „ale já to mám přes Airbnb a tam se o sněhu nic neřikalo“ a „mě předtim nikdo nic neřikal“ nebo „no, jestli chceš, tak ten sníh klidně odklízej, ale já to asi dělat nebudu“ a na závěr „mě bolej záda…“. Osobně si myslim, že největší překážkou byla jeho lenost a fakt, že by musel jít odhazovat sníh v žabkách, protože podle mě jiný boty nemá. Pro jistotu ale zavolal Razzimu (protože já mu opakovaně sděloval, že mě to je jedno, že mu to jenom vyřizuju a ať si de plakat na jinej hrob) a za pár minut mi od Razziho přišla zpráva, že mi se sněhem bude pomáhat Alvin, kterej ale v baráku už několik tejdnů nebyl a nadále není. Sice jsem Razzimu po prvnim sněhovym incidentu (kdy jsme dostali upozornění od města, že máme očistit chodník, jinak to bude očištěno na naše náklady), nabídl, že se o sníh budu za drobnou úplatu klidně starat, nicméně to se mu nehodilo a radši mi to dává za úkol zdarma – zdá se, že je zkušenější obchodník než já. Za podobnou úplatu se zdá by sloužil i stařeček Tony, u kterýho v pokoji jsme teď viděli činky, takže se buď udržuje v kondici nebo netušim, k čemu je má. (Mimojiné taky Tony umí světla jenom rozsvěcet, takže za jim musíme chodit zhasínat do chodby a do verandy a taky venkovní světlo, aby nám nesvítilo do oken.)

Ono obecně odklízení sněhu je tady takový zajímavý téma – na silnicích žádný pluhy a silničáře neuvidíte. Já viděl pluh jenom jednou a to zrovna ve vedlejší uličce před našim barákem kde pracuju a navíc to Logan komentoval slovy, že se musí řidič asi hodně nudit, když jezdí někam, kam vůbec jezdit nemá. Jinak (dle nekvalitní dokumentace z mobilu níže) se můžete podívat, jak vypadaj hlavní městský tahy. Vedlejší silnice anebo silnice v obytný oblasti jsou prostě celý bílý a v některejch místech se nafouká i deset cenťáků sněhu, což nikoho netrápí. Nečištění silnic má ještě jeden efekt a to, že všechny auta jsou tady brutálně špinavý. Dneska při jízdě do práce bylo potřeba si skoro pokaždý, když nás někdo objel, setřít sklo, protože se pomalu zanáší hnědejma kapičkama. Neustálý naložení auta v tomhle solnym a špinavym humusu pomáhá rychlejšímu reznutí a nedávno mi zůstal v ruce kus stěrače, protože plast už to prostě nerozdejchal. Jako zajímavý selhání taky vnímám to, že nemrznoucí směs do ostřikovačů, která se chlubila použitelností do -40°C (což mi přišlo jako dostatečný – verzi do -45°C jsem hodnotil coby zbytečnou) nám při/po jakymkoli použití na skle zanechá vrstvu ledu a dokud nerozmrazíme sklo větřánim, jezdíme naslepo.

Ještě kurioznější je pro mě ale fakt, že tak polovina lidí odklízí sníh z chodníku do silnice, takže v místech, kam se parkujou auta, se někdy vytvářej hodně krutý hordy sněhu – hlavně když jeden flek zůstane čistej (přikrytej autem) a hned na hranici někdo auto uklidil, a ještě tam třeba smetl sníh z chodníku. A propós, když nám přijela „profi“ služba odsekat třícentimetrovou vrstvu sněhu a ledu z chodníku, můžete hádat, kam to všechno nasypali… (Foto). Při počasí jaký tady teď panuje navíc sníh každej den roztaje, vytvoří jezero a přes noc všechno zmrzne na led, takže chůze po chodníku často vyžaduje velký zkušenosti, abyste někam neodjeli, případně bejvá náročný překročit silnici. Na to maj ale lidi taky vynález – do míst, kde se často drží sníh/led/voda sypou sůl, takže tam pak máte všeleptající rozbředlou směs.

• 

• 

• 

Organizační

Náš čas tady v Calgary se pomalu krátí a velice brzo vyrazíme na cestu. Jakmile se vrátíme z USA, budeme mít 6 tejdnů do odletu z Calgary, takže v Kanadě toho zase tolik neuvidíme – asi se na poslední dny ubydlíme někde na woofu v okolí Banffu nebo Canmore, kde je hodně Čechů a doufám, že se nám přes nějakou komunitní facebookovou stránku podaří prodat auto. No a sotva přiletíme do Čech, podíváme se k doktorům a můžeme se zase balit na cestu do Melbourne. Vzhledem k tomu, že na tripu a po něm v ČR už nebude moc čas nic zařizovat, začínáme pomalu organizovat věci na Austrálii. Čeká nás nalezení kontaktů, ubytování, zjistit první kroky, shánění auta atp. Naštěstí mám spolužačku ze střední, která právě teď v Austrálii je a zejtra si s ní budeme volat, abychom zjistili co nejvíc. Kromě toho Slováci, se kterejma jsme se tady seznámili přes moje doučování, maj v Melbourne příbuzný, tak doufám, že takováhle známost by mohla taky pomoct.

Kromě toho musíme nějak organizovat náš odjezd tady – už máme zajištěno, že si u Slováků budeme moct nechat tašku věcí, náhradní kola na auto, a ještě někam budeme muset hodit zadní sedačky z auta. Rám postele se mi podařilo prodat relativně rychle, a to dokonce skoro bez ztráty – kupovali jsme ho ve slevě za $150, přičemž teď stojí $190, takže se někdo ozval na cenu $120 a jelikož ho chtěl podržet do úterý, vymanil jsem z něho $10 zálohu, aby měl motivaci se pro postel opravdu dostavit.

The Best Math and Physics Tutor in Calgary

https://www.firsttutors.com/canada/tutor/patrik.math.physics.computer-skills/

Ačkoli za 5 tejdnů odjíždíme, neni mi moc blbý přijímat nový studenty na doučování, protože z těch starejch nějak všichni odpadli. Aktuálně tak teď mám každej tejden jednoho Alexandra ze SAIT na úvod do kalkulu a nově se teď ve středu sejdu s někym, kdo by chtěl pomoc s diskrétní matematikou, takže si zase zopakuju něco jinýho 🙂 Už jsem si zopakoval pravděpodobnost, elektřinu a magnetismus, geometrickou optiku, kinematiku a dynamiku a sčítání a odčítání, posloupnosti a lineární rovnice.

Zatim jsem ze svýho doučování vypozoroval, že kurikulum je přibližně stejný, jako naše, jenom kladou důraz na trochu jiný věci. V prvé řadě maj na všechno grafickou kalkulačku a funkce si vykreslujou na ní – nikdo neumí nakreslit rukou na papír ani čárku. Dokonce používaj „překryv“ dvou vykreslenejch grafů jako důkaz identity mezi funkcema, což považuju za silnej amatérismus, protože jak si i můj student všimnul, grafy se v jednom případě překrejvaly všude až na jeden bod definičního oboru, takže pokud si nevezmete lupu, nikdy nic nezjistíte. Asi jako největší rozdíl vnímám to, že ve fyzice mají k dispozici přehled vzorečků (kde jsou jenom písmenka, a ne jejich význam/definice coby veličiny) a jejich problem solving algoritmus se tak započně tím, že kouknou na papír a hledaj vzoreček, kterej obsahuje nějakou ze zadanejch proměnnejch, aniž by se jakkoli zamysleli. Problém pak nastane ve chvíli, kdy d je pro kinematiku něco jinýho, než pro optiku. Neni pak divu, že jim absolutně chybí význam vzorců a jako důsledek ani nemaj možnost se nad úlohou kriticky a konstruktivně zamyslet, protože intuitivně žádnej ze vzorců nedokážou převést do slov, a tedy ani do významu.

Dále jsou jejich učebnice matiky a fyziky asi dvakrát tlustší než ty naše, protože obsahujou spousty textu kolem, balastu a vysvětlování, proč tam ten text navíc vlastně je. Každá kapitola začíná stránkou přehledu cílů kapitoly a já nevim jakejch s prominutim srágor, místo toho, aby postupovali rovnou k věci. Komu by se pak chtělo číst kapitolu na Elektrostatický pole, když má 60 stránek, přičemž by se dala napsat na 8. Když si procházim učebnice, podle kterejch mám doučovat, ani se odstavce a text nesnažim číst, protože je všechno akorát omílaný dokola a na nejjednodušších příkladech, většinou jenom hledám vzorečky, rovnice a definice. Nicméně je docela pěkný, že učebnice jsou plný slovních úloh (ačkoli triviálních) zahrnujících problémy buď z „běžnýho života“ nebo z jinejch vědních oborů, případně je na takovejch problémech látka demonstrována a matika se tak jeví praktičtější a učebnice jsou výrazně víc mezioborový než ty naše. Zároveň jsem ale narazil na několik vážnejch faktickejch chyb anebo zcela pozměněnou terminologii (posloupnost konverguje iff  a to zdá se jen proto, aby měl krásnou větu: Řada konverguje pokud konverguje posloupnost ?!!).

Obecně jsem jako tutor i tady v Kanadě dobře hodnocen a studenti jsou spokojeni. Většinou chválej můj přehled (při jednom doučování se zdálo, že si moje povídání výrazně víc užívá maminka, než student) a studenti často vnímaj jako příjemnou změnu ve stylu vysvětlování od toho co znaj ze školy nebo od jinejch tutorů. Dále obdivujou moje schopnosti spočítat problémy bez kalkulačky (a to často přesněji než student na kalkulačce, protože do kalkulačky datlujou bez ladu a skladu a v číslech se ztrácej) anebo najít obecnej výsledek v podobě vzorce, protože na to tady nejsou cvičený a přijde jim to obyčejně jako dobrej nápad, akorát moc nevědi, jak na to…

Pracovní džbánek

Minulej tejden byl takovej línej, protože byl Logan doma na pohřbu, ale tehle tejden jsem pracoval 30 hodin, což je dostatečný. Jeden z mála úkolů, co jsem po dobu Loganovy nepřítomnosti měl, byl dodělat podlahu pod bejvalym krbem, na čemž jsem si dal extra záležet a byl jsem fakt pyšnej na to, jak jsem svrchní vrstu toho puzzle parádně vyřízl a poskládal. Jaký bylo moje zklamání, když jsem v pondělí uzřel, že přesně tehle díl skládačky znova rozřízli, protože tam tu díru ještě potřebovali (ale mě bylo řečeno něco jinýho…). Takže jsem to musel dělat znova. Aspoň se ukázalo, že jsem to slepil fakt dobře, protože místo oddělění desek od sebe se deska radši rozlámala na kusy a bylo potřeba jí od spodní vrstvy odsekat dlátem.

Tehle tejden jezdíme k Nataše a doděláváme zeď. Moje pracovní náplň se z 80% skládá z vysávání prachu nebo vytírání podlahy a povídání si s Loganem a ze zbylejch 20% občas něco brousim nebo dělám něco na zdi samotný. V pátek jsme začali malovat a Logan mi vysvětloval, jak je to těžký, že mě to ani nemůže nechat dělat, protože se bojí, že bych to nezvládnul a ukazoval mi u toho, jak se musí superpečlivě malovat okolo rámů oken a v rozích, kde se mění barva, načež jsem mu řekl, že to vypadá jednoduše a šel vysávat. Když se pak dostalo k samotnýmu natírání, zrovna jsem se nachomejtl v pokoji, když začal okolo okna. Vidim, jak udělal tu superpečlivou přesnou čmouhu, pak se vzdálil od rantlu a udělal dva rychlý tahy jen proto, aby rantl zamazal a trochu si zanadával. Naštěstí se místo opravilo hadříkem, pak Logan se otočil na mě a povídá „na, zkus si to“. Tak teda vemu do ruky štětec, udělám nejdřív nános kousek vedle rantlu, jak instruoval a pak teda velice opatrně a jemně jedu štětcem okolo rantlu, načež se z Logana lyne jenom „perfektní… to je perfektní! Skvělý! To je dokonalý…“ a zdá se, že byl tak překvapenej, že si musel hned rozmyslet, jak můj nečekanej výkon trochu vrátit nohama na zem, a tak mi sdělil, že jsem si vybral to nejjednodušší místo ve vejšce hlavy a já nevim co všechno, tak jsem se mu jenom vysmál a řikám „sem řikal, že to je snadný…“ a šel jsem si zase po uklízení… Doufám, že se mi do ruky nějaký malování dostane, furt básní o tom, jak je to těžký a že mě toho bude muset hodně naučit a já doufám, že mě nenechá jenom rolovat válečkem, protože to vypadá super nudně – radši bych dělal tu precizní práci se štětcem, se kterym už jsem někdy pracoval. Navíc si myslim, že je potřeba občas vrátit nohama na zem jeho a ukázat mu, že neví všechno nejlíp a že i až-moc-vzdělanej blbeček z Čech může udělat něco dobře.

Kromě toho se nám okolo baráku odehrává takový malý drama – Logan v úterý zjistil, že jeho elektrikář na barák vystavil tzv. lien tedy zadržovací právo. To znamená, že majitel nemovitosti teď s nemovitostí nemůže nakládat (prodávat například), nebo na nemovitost nemůže čerpat půjčky anebo hypotéku. Takovou věc někdo udělá v případě, že je dlužen a dokud peníze nedostane, vystaví takovouhle věc, aby měl jakože nějakou jistotu, že peníze dostane. Jak se to všechno stalo – to je takovej složitější příběh.

Elektrikář Niell pracoval pro Logana už v minulosti a Logan mu už zadal za dva roky práci za 40 tisíc dolarů. Niel odvádí velice precizní a nadstandartní práci a předpisy a regule jsou pro něj život. Bohužel to ale začal trochu přehánět a přestal používat ZLR (Zdravý Lidský Rozum – Viz Tolar, Štoll – Mechanika). Na začátku práce Logan Niellovi řekl, ať mu vypíše fakturu na hrubou práci, aby ji Logan mohl předat dál a jakmile bude Niell hotovej, tak pro něj bude mít Logan peníze připravený. Niell tak fakturu vypsal a předal a jelikož hraje „podle pravidel“ nedávno požadoval její zaplacení 30 dní po vystavení, na čež Logan reagoval tím, že mu zaplatí, až práci přece dodělá – fakturu chtěl jenom dopředu, aby Niell dostal peníze dřív. Jenže to se Niellovi nelíbilo, a dokonce ještě den před tím, než se s platbou faktury připomněl, tedy 20. ledna, vystavil na barák lien, o čemž majitele Carly a Daniela informoval dopisem vysvětlujíc, že to jo standartní postup jeho firmy při hodnotě práce převyšující 20 tisíc dolarů a že je to v tomhle byznysu normální. Jelikož ale dopis dorazil v době, kdy Logan zrovna odlítal domů na pohřeb, sdělili majitelé Loganovi tuhle zprávu až teď dva dny po jeho návratu, z čehož byl Logan hodně překvapenej. A nasranej – ještě víc.

Niell začal argumentovat hloupostma, že mu u Logana začaly vyskakovat „vykřičníčky“ (který by se všechny vysvětlili snadno tak, že by Logana prostě zeptal), tak se rozhodl si „business“ pojistit takovymhle krokem. To, že se jeho formální zákrok podepíše na tom, že Carly a Daniel budou mít tehle čin 7 let v historii banky a že jim u banky klesne kredit, netušil. Netušil ani to, že kdyby Carly a Daniel renovaci financovali z hypotéky, tak by timhle zásahem stavbu fakticky zastavil, protože by banka žádný další peníze nedala. Kromě těhle formálních věcí ale naprosto zrušil jakýkoli dobrý vztahy s Loganem a podle toho, co mi Logan vypráví a dává číst za emaily, tak se teď Niell chová jako naprostej kretén a hledá další a další problémy.

Logan už takhle ustoupil a fakturu mu zaplatil v plný výši (ačkoli práce je hotová tak z půlky), aby Niell lien stáhnul, nicméně ho musí dál trpět, protože Niell ho fakticky drží v oprátce – jakožto elektrikář, kterej práci na baráku oficiálně začal, ji musí taky oficiálně ukončit a dokud to neudělá (ať už po dokončení nebo v průběhu), nemůže přijít nikdo jinej a práci převzít. Logan tak jenom doufá, že Niell svojí práci konečně dodělá, aby mu po ukončení a zaplacení peněz mohl konečně na plnou hubu říct, co si o něm myslí. Teď se oba držej při velice formálním jazyce, přičemž Loganovi pomáhá kočírovat koně vzteku jeho žena, která za něj radši píše odpovědi na některý maily. Poslední výmysl, se kterym Niell přišel je jeho nedůvěra v oficiální test na přítomnost azbestu, kterej zpochybňuje, respektive trvá na novym testu, kterej provede sondy i ve sklepě a napsal, že dokud nebude test proveden, zakazuje jakýkoli narušování sádrokartonu ve sklepě, protože dle jeho slov „odmítá vystavovat svoje zaměstnance zdravotním rizikům“. Jako by jim cokoli hrozilo, když všechnu špinavou práci dělám já… Jsem upřímně zvědavej, jak to dopadne.

A aby toho z kotlíku zlosti nebylo málo, přišel nám na barák ve čtvrtek expert na komíny, dostal popis zakázky (tady bude krb, tudy jde plyn, támhle je komín atd.…) dokážeš to pospojovat a postavit? „Jasně!“ Přivalil kotel, našrouboval půlku komína a koukáme, že směřuje asi půl metru od díry ve střeše, kam má vést. A najednou expert povídá, že bude potřeba koupit ještě jedno „koleno“, který to hne ještě o jednu stopu (což pořád nestačí), ale že to nedoporučuje, protože pak nebude dobrej tah. Takže vlastně lhal, když řikal, že to může udělat podle zadání a teď má práci rozdělanou do půlky a jediný rešení, který nabízí, je vyvrtat do střechy novou díru… Tak nějak mi přijde, že tady jsou lidi fakt větší idioti než u nás.

A co ve zbylym čase?

Ačkoli se může z mýho pečlivýho vyprávění zdát, že nemáme žádnej volnej čas nazbyt, opak je pravdou. Prokrastinace si najde svojí cestu do mýho programu za všech okolností a mojí nejnovější zábavou je studium starý klasiky Age of Empires 2, jejíž jsem si zakoupil novou edici. S frustrací tak zjišťuju, jak je ta hra vlastně složitá a snažim se jí naučit a fascinuje mě, kolik statistik a analýz některý hráči vyprodukujou. Zároveň jsem zjistil, že koukat na komentovaný odehraný bitvy zařazuju po sledování zápasu národního týmu v hokeji hned na druhý místo v zábavnosti. Hra dokonce zaujala i Terez, a tak nejdřív chtěla, abych hrál a ona mi bude radit a teď už hraje i sama… Já si hrou tak plnim jeden ze životních snů, i když je mi jasný, že na takovýhle věci už neni moc čas.

Kromě toho se snažim rozšiřovat svůj repertoár písniček při hraní na kytaru, jenže v hraní mě nejvíc brzdí slabá disciplína a zajímavej fakt, že se mi na prstech prostě ne a ne vytvořit pořádný mozoly, takže prostě nemůžu hrát dlouhodobě. Doufám, že se s kytarou vejdu pohodlně do auta, abych nás mohl svejma zvukovejma výplodama těšit i nadále…

Bohužel se nám i přes všechnu snahu (haha) nedaří do programu zařadit pravidelný posilování nebo cvičení nebo protahování ani jiná fyzická aktivita. Dokonce jsme si koupili lapy, abychom spolu mohli trénovat údery a box, ale zatím jsme s nima cvičili jenom jednou – snad se situace vylepší na cestách 🙂

Už víme že svět □, né svět ○, je plný vody, země, zvířat… svět je plný rostlin, hraček, lidí, věcí a o něm si budem povídat přeci.
A kdy?
A kdy? Zase příště, znova. Teď vypněte nás prosím, ať nebolí vás hlova.

PaT